Viry

Nositel Nobelovy ceny Peter Medawar (1915 – 1987) jednou napsal, že viry jsou špatná zpráva v proteinovém obalu. Ačkoli je to věta vyřčená žertem, je to zároveň i jedna z nejtrefnějších definic virů. Viry jsou totiž bez výjimky vnitrobuněční parazité, kteří se nedokáží rozmnožit jinde než v hostitelské buňce, od které přebírají většinu metabolických drah. Jak už je v biologii smutnou skutečností, neexistuje jednotná všeobjímající definice viru. Ať už si vyberete jakoukoli definici, vždy naleznete výjimky.

Viry jsou problematickou skupinou už z toho pohledu, že se ani odborníci (virologové) nedokáží shodnout na jednoduchém faktu, zda jsou viry živé či nikoli. Oba pohledy mají svá pro a svá proti. Tak jako tak otázka, zda jsou viry živé, nemá smysl. V zásadě závisí pouze na tom, jakou definici života použijeme. My se přikloníme ke skupině, která chápe viry jako živé entity a budeme je nazývat organizmy. Asi nejčastěji se viry označují jako nebuněčné organizmy. 

V následujícím textu se podíváme na složení virových částic, na rozmnožování virů a následně na genetiku a ekologii virů. Na konci tohoto virového oddílu si povíme něco o současném pohledu na fylogenezi virů a z toho vyplývající klasifikaci. Zmíníme také různé virům podobné mobilní genetické elementy.