Excavata

Giardia intestinalis

Giardia je spíše známá jako lamblie střevní a z tohoto pojmenování se dá snadno odvodit, že se jedná o střevního parazita. Buňka je jakoby složena ze dvou buněk. Nalezneme zde dvě jádra a osm bičíků. Postrádá klasické mitochondrie, nicméně zde nalezneme mitozomy. Buňka vypadá jako dětský papírový drak. Na spodní straně je přísavný disk, pomocí kterého se Giardia přichytí na střevním povrchu. Patrná jsou dvě jádra, která vypadají jako oči draka. Buňka postrádá buněčná ústa a živiny přijímá pinocytózou.

Člověk se nakazí cystami, které pozře s neomytou zeleninou či kontaminovanou vodou. Při průchodu žaludkem cysty aktivují a stávají se z nich charakterističtí trofozoiti, jež se přichytí na střevní povrch. Jedná se převážně o dvanáctník, který dokáží úplně pokrýt. Buňky se adhezivním diskem přisají na enterocyty a zanedlouho pokryjí celou stěnu střeva (kobercový parazit). Tím se naruší vstřebávání živin a trávení jako takové. Cysty opouštějí tělo společně se stolicí. Člověk posléze trpí trávícími problémy, přičemž choroba se nazývá giardióza.

Mixotricha paradoxa

Jedná se o neuvěřitelně zajímavý organizmus. Mixotricha je obrovská, měří až 0,5 mm. Žije v trávícím systému australských termitů, kde pomáhá štěpit celulózu a lignin. Štěpení těchto látek ale nezařizuje sama Mixotricha, ale symbiotické bakterie uvnitř těchto obřích buněk. To však není ze symbiontů všechno. Ačkoli má Mixotricha čtyři bičíky a nespočet brv, pohybuje se naprosto neočekávaně. Na svém povrchu má několik tisíc synchronizovaných spirochet (gramnegativních bakterií), které zajišťují pohyb a bičíky pak slouží pouze ke kormidlování. Další zajímavostí je přítomnost jak hydrogenozomů, tak mitozomů.

Trichomonas vaginalis

Trichomonas vaginalis česky bičenka poševní je jeden z pohlavně přenosných prvoků žijících v pohlavních cestách jak mužů tak žen. Podle WHO se každoročně nově nakazí 160 miliónů lidí. Přibližně polovina nakažených je bez příznaků a tito lidé se stávají zdrojem další nákazy. Nákaza trochomonádou zvyšuje riziko nákazy HIV. Nakažené ženy také mohou předčasně porodit a děcko může mít sníženou porodní váhu. Člověk je jediný hostitel tohoto prvoka.

Trichomonas má čtyři bičíky volné a jeden otočený dozadu vytvářející undulující membránu, dále je přítomen výrazný axostyl a celá buňka je o trochu větší než bílá krvinka. V cytoplazmě je velké množství hydrogenozomů. Golgiho komplex je propojený s jádrem a vytváří parabazální aparát.

 Bičenka v pohlavních vývodech žen konzumuje nejrůznější buňky epitelu pochvy, červené i bílé krvinky, ale hlavně bakterie. Problematické je to, že bakterie v pochvě vytváří mikrobiom udržující prostředí pochvy v dobré kondici. Při jejich absenci dochází k uvolnění pozic a přes tato prázdná místa může dojít k průniku dalších ještě problematičtějších onemocnění jako je AIDS, či rakovina děložního čípku. Nejčastější průběh onemocnění není v našich končinách takto dramatický. U pacientky dojde k zánětu poševní sliznice, který způsobí nepříjemné svědění a charakteristický výtok. Tyto projevy onemocnění dovedou pacientku k lékaři, který nasadí léčbu a pacientku uzdraví. Léčbou by samozřejmě měli projít i všichni pacientčini partneři. Pro úplnost podotýkáme, že je toto onemocnění nejčastějším parazitárním onemocněním ve „vyspělém světě“ a dá se mu bez problémů předejít použitím kendomu.

Krásnoočka

Krásnoočka jsou poměrně rozsáhlá skupina čítající přibližně 800 druhů. Z didaktického hlediska jsou velmi oblíbená, protože se dají najít v každém návesním rybníčku. Druh Euglena gracilis je také modelovým organizmem. Krásnoočka mají sekundární zelený plastid umožňující autotrofní výživu, ale jsou schopny se bez tohoto plastidu obejít a živit se heterotrofně. Mimo jiné proto zavedl Ernst Haeckel (1834 - 1919) vedle živočichů a rostlin třetí živou říši Protista.

Tvar krásnooček je udržován pelikulou. V tomto případě se jedná o spirálně uložené bílkoviny pod cytoplazmatickou membránou vytvářející pevnější strukturu (pelikula nálevníků je úplně něco jiného). V přední části buňky se nalézá ampule, ze které vyrůstají dva bičíky. Krátký ani neopustí ampuli a dlouhý je dobře patrný v mikroskopu, protože je opatřen jemnými chloupky - mastigonemy. Krásnoočka dostala své jméno podle červené "světločivné" skvrny (stigma), jež funguje jako stínítko pro fotoreceptor. Krásnoočko tak může zjistit, ze které strany přichází světlo a do jakého směru se vydat, aby co nejlépe fungovaly chloroplasty. Tyto chloroplasty mají tři membrány (jedná se o sekundární zelené chloroplasty).

Krásnoočka se rozmnožují nepohlavně podélným dělením. Dělení začíná na konci s bičíky.

Trypanosoma

Trypanosomy jsou skupina parazitických bičíkatých buněk způsobující i smrtelná lidská onemocnění. Buňky jsou opatřeny dvěma bičíky. Jeden bičík je volný, tažný a druhý je součástí undulující membrány. Trypanosomy patří do skupiny nazývané kinetoplastida, protože vlastní kinetoplast. Jedná se o síť kruhových DNA uvnitř velké mitochondrie. Kinetoplast je tvořen dvěma odlišnými DNA: velkými kruhy (několik desítek) a minikroužky kódující guid gRNA (5 000 - 10 000). Maxikruhy kódují mitochondriální proteiny, jejich kód je však zašifrovaný. Podle minikruhů se tvoří gRNA používaná k dekódování této šifrované informace. Trypanozomy také dokáží unikat imunitnímu systému hostitele neustálou změnou povrchových proteinů (antigenů). Kinetoplast je dobře barvitelný.

Trypanosomy jsou velmi často dvouhostitelské. Příkladem může být Trypanosoma brucei, ta žije v bodalce rodu Glosina (lidově zvaná moucha tse-tse), která ji při sání krve přenese na člověka. Trypanozoma se do lidského těla dostane v průběhu sání krve ze slinných žláz bodalky. V lidském těle nejprve osidluje mízní uzliny, a poté se dostává hrudním mízovodem do krevního řečiště. Vyskytuje se v subsaharské Africe. Trypanosomy se v lidské krvi pomnoží a způsobí "spavou nemoc". Spavá nemoc se nejprve projevuje horečkou, bolestmi hlavy a kloubů, posléze přechází ve druhou fázi typickou zmateností, strnulostí a potížemi se spánkem. Druhým příkladem je Trypanosoma cruizi z Jížní Ameriky. Ta je přenášena krvesajnou plošticí a způsobuje Chagasovu chorobu.

Do blízkosti Trypanosom patří také Leishmania (česky ničivka), přenášená bodavým hmyzem Phlebotomus. Choroba se jmenuje lishmanióza.

Naegleria fowleri

Naegleria je poměrně vzácný prvok, ale v Čechách se bohužel proslavil (samozřejmě že negativně). Jedná se o prvoka volně žijícího v teplých vodách, který se výjimečně může přenést na člověka a způsobit neuvěřitelně rychlé a smrtelné meningoencefalitidy. Na celém světě bylo doposud zaznamenáno 200 úmrtí, přičemž 16 se událo v letech 1963 - 1965 v Ústí nad Labem. Jednalo se o mladé lidi, kteří se nakazili v místním plaveckém bazénu. Onemocnění je velmi smrtné (ze 145 lidí infikovaných mezi lety 1962-2018 přežili pouze čtyři), naštěstí však velmi vzácné.

Shrnutí

Skupina Excavata získala své jméno podle břišní rýhy mnoha zástupců, ve které kmitá bičík. Tato skupina se obtížně charakterizuje, ale většinou jsou to heterotrofní buňky s alespoň dvěma bičíky. Exkavátní rýha poskytuje jméno celé skupině. Někteří zástupci mají redukované mitochondrie na mitozomy nebo hydrogenozomy kvůli svému parazitickému způsobu života. Giardia intestinalis je parazitem, Mixotricha paradoxa je symbiontem termitů, Trichomonas vaginalis obývá pohlavní cesty a Euglena je fotosyntetizujícím prvokem. Trypanosoma brucei gambiense způsobuje spavou nemoc v subsaharské Africe.