Bakteriální onemocnění

Cholera (Vibrio cholerae)

Břišní tyfus (Salmonella enterica syn. Salmonella typhi)

Žaludeční vředy (Helicobacter pylori)

Mor (Yersinia pestis)

Skvrnitý tyfus (Rickettsia prowazekii)

Tetanus (Clostridium tetani)

Cholera (Vibrio cholerae)

Cholera je úporné průjmové onemocnění. Nejčastější přenos je přes vodu kontaminovanou lidskými fekáliemi. Nízké pH žaludku původce cholery vcelku spolehlivě ničí, proto musí být přítomno ohromné množství bakterií, aby došlo k nákaze. Tato Gram negativní bakterie žije v tenkém střevě, kde změní osmotické hodnoty a do střeva se dostává obrovské množství vody. Člověk za den může ztratit až 25 litrů vody a velké množství iontů! V důsledku ztráty vody může dojít k systémovému kolapsu a smrti. Cholera se léčí antibiotiky a rehydratací. Člověk může být i bezpříznakový a přes to infekční. Proti choleře se dá očkovat, přičemž očkování chrání po dva roky.

Břišní tyfus (Salmonella enterica syn. Salmonella typhi)

Původcem břišního tyfu je gram negativní bakterie Salmonella typhi (nově je Salmonella typhi jedním ze sérotypů širšího pojetí druhu Salmonella enterica), která se do organizmu dostane ústy kontaminovanou potravou či vodou. U člověka může nákaza probíhat bezpříznakově, přičemž tento člověk může být infekční. Asi nejznámějším příkladem je Mary Mallonová (23. září 1869 - 11. listopadu 1938), známá též jako Tyfová Mary, (angl. Typhoid Mary). Byla to irská imigrantka ve Spojených státech amerických, která pracovala jakožto kuchařka. Byla to první osoba ve Spojených státech, u které bylo zjištěno, že je přenašečka břišního tyfu, kterým nakazila nejméně 53, z nichž 3 zemřeli. Její jméno je synonymem pro skryté přenašeče nebezpečných nemocí.

Salmonella prostupuje střevní stěnou a je fagocytována bílými krvinkami (makrofág). Ty ji následně roznesou do celého těla. Příznaky: vysoké horečky, malátnost až delirium, nafouknuté břicho, můře se vyskytnout zácpa. Horší průběh má onemocnění u starších lidí. Mimochodem pitná voda se začala chlorovat na začátku 20. století právě kvůli hromadným nákazám břišního tyfu.

Na tyfus existuje očkování, které se v Evropě již neaplikuje. Doporučuje se pouze cestovatelům do rizikových oblastí.

Zajímavostí je, že na břišní tyfus roku 426 p.ř.n.l. vymřela třetina Atén, včetně jejího charizmatického vůdce Perikla. Celá staletí se v souvislosti s Aténami hovořilo o moru, nicméně v roce 2006 byla provedena analýza DNA z masového hrobu vzniklého za "velkého aténského moru" a ta jednoznačně určila jako původce nákazy tuto salmonelu.

Žaludeční vředy (Helicobacter pylori)

Žaludeční vředy jsou zánětlivé onemocnění stěny žaludku. Může mít různé příčiny, ale nejčastější je nákaza bakterií Helicobacter pylori, která zeslabí ochrannou vrstvu žaludku a žaludeční šťávy (pH 1-2) pak naleptají žaludeční stěnu. Projevem vředů je bolest žaludku, nechutenství, zvracení. Prasklý žaludeční vřed je život ohrožující záležitost.

Dlouhá léta byly vředy léčeny nevhodně. Velmi často operativně

Barry James Marshall je australský lékař. Byl skálopevně přesvědčen, že jsou žaludeční vředy způsobeny právě bakterií Helicobacter, ale nikdo mu nevěřil. Frustrovaný lékař nakonec provedl pokus sám na sobě. Spolkl ampuli s helikobaktererm a po jisté době zaznamenal příznaky choroby. Poté se přeléčil antibiotiky a příznaky odezněly. Tento pokus provedl v roce 1984 a následujících 15 let se potýkal s nedůvěrou odborníků. Jeho práce však byla nakonec korunována úspěchem, přičemž společnš s Robinem Warrenem získali v roce 2005 NP za fyziologii a medicínu.

Mor (Yersinia pestis)

Ve starověku a středověku se jako mor popisovala jakákoli epidemie s velkou úmrtností. Mezi těmito epidemiemi je samozřejmě také mor samotný. Ten na člověka přenáší blecha, která se nakazila na mezihostiteli – kryse. Místo po kousnutí zhnědne a natečou mízní uzliny v okolí (dýmějový mor). Nakonec vzniká hnisavý zánět uzlin v tříslech a podpaží. Tato hnisavá ložiska mohou prasknout a člověk umírá na celkovou sepsi. Smrtnost neléčeného dýmějového moru je 60%. Existuje také plicní forma moru. Ta se přenáší kapénkovou infekcí a neléčená má neuvěřitelnou 90% smrtnost.

Ve 14. století se z Číny do Evropy dostal mor, který převálcoval prakticky všechny evropské státy. Čechy byly vcelku ušetřeny (Za Karla IV.). Každopádně se předpokládá, že v důsledku této morové epidemie zemřelo 25 miliónů lidí, což byla jedna třetina evropského obyvatelstva. Mor procházel Evropou i v následujících stoletích, nikdy už však neměl sílu černé smrti ze 14. století.

Morem se dá nakazit i v této době. Nicméně jeho léčba již není komplikovaná. Prostě se nasadí antibiotika.

Skvrnitý tyfus (Rickettsia prowazekii)

Rickettsia prowazekii je vnitrobuněčný parazit přenášený převážně vší šatní. K epidemiím docházelo hlavně ve chvílích snížené hygieny – v zákopech I. světové války, v koncentračních táborech II. světové války…

Rickettsia prowazekii také tvořila dějiny. Při Napoleonově tažení do Ruska (1812) došlo mezi francouzskými vojáky k epidemii tyfu, která armádu úplně zdecimovala a Napoleon se musel s ohromnými ztrátami z Ruska stáhnout.

Armády si však dokáží poradit s jakýmkoli problémem. Ve Spojených státech vymysleli aplikaci DDT přímo na vojáka (k odstranění vší).

Nemoc se projevuje vysokými horečkami a zimnicí a hlavně vyrážkou začínající na hrudníku a šířící se po celém těle. Pakliže se nemoc neléčí může přecházet v kóma a následnou smrt.

Tetanus (Clostridium tetani)

Clostridium tetani jako původce tetanu je všudypřítomná anaerobní bakterie. Krom jiného se nalézá v půdě odkud se může otevřenou ránou dostat do našeho těla. V našem těle se ji vcelku daří. Zůstává v místě poranění, začne se množit a produkovat různé látky svého metabolizmu. Mezi jinými i látku tetanospasmin. Ten se začne šířit krví a lymfou k motorickým neuronům, kterými stoupá do centrálního nervového systému. V napadených neuronech se netvoří inhibiční neurotransmiter GABA a neurony jsou velmi citlivé k jakémukoli podnětu. Ve finále člověk končí v tetanických křečích, v prohnutí. Samozřejmě je to strašně bolestivé. Může dokonce dojít ke zlomení dlouhých kostí. Člověk umírá na křeče dýchacích svalů – tj. udusí se. U nás se tetanus řeší očkováním, které je velmi spolehlivé. (Příbuzná bakterie Clistridium botulinum produkuje jeden z nejspolehlivějších jedů – botulotoxin, neboli klobásový jed.)