Opalinky (Opalinea)

Opalinky jsou poměrně malá skupina (cca 400 druhů) převážně parazitických a komenzálních druhů ryb, obojživelníků a plazů. Své jméno získaly podle opalizujícího povrchu při pozorování v mikroskopu. Při zběžném pohledu připomínají nálevníky, nicméně vnitřní struktura buňky je naprosto odlišná. Na povrchu mají velké množství brv a uvnitř větší množství jader. Jejich životní cyklus je komplikovaný. Zahrnuje jak nepohlavní, tak pohlavní rozmnožování. Jako hostitelé jsou nejvýznamnější žáby, přičemž není úplně jasné, jestli vztah mezi oběma organizmy je spíše parazitický či komenzální.

Oomycety (Oomycetes)

Oomycéty byly dříve pro vnější podobnost řazeny mezi houby. Molekulární data však jasně prokázala, že oomycéty nemají s houbami nic společného, nicméně terminologie týkající se jejich životního cyklu zůstala stejná jako u hub (prostě zmatek nad zmatek). Oomycety do tohoto přehledu patří jen okrajově, jsou totiž převážně mnohobuněčné. Mají i jednobuněčná stádia, ale mezi protista řazena nejsou.

Jen pro úplnost asi nejznámější zástupce oomycét je plíseň bramborová (Phytophthora infestans), která se zapsala do dějin lidstva. Tato plíseň společně s Brity způsobila katastrofální hladomor v Irsku v letech 1845 - 1849. Hladomor také vyhnal spoustu Irů ze své domoviny. Tito lidé pak našli své nové domovy hlavně ve Spojených státech a Austrálii.

Do této skupiny patří také vřetenatka révová (Plasmopara viticola), která se často vyskytuje ve středoškolských učebnicích biologie.

Rozsivky (Bacillariophyceae)

Jedná se o jednu z největších skupin protistních organizmů. Rozsivky mají sekundární červený plastid, takže jsou v tradičních učebnicích v sekci Botanika - řasy. K nalezení jsou takřka ve všech vodních a vlhkých prostředích. Předpokládá se, že mají díky fotosyntéze na svědomí 20% - 50% produkci kyslíku na planetě.

Rozsivky mají dvoudílnou křemičitou schránku (frustulu), přičemž oba díly do sebe zapadají jako dva díly Petriho misky. Při nepohlavním rozmnožování se buňka uvnitř schránky rozdělí na dvě dceřiné buňky a každá z těchto buněk si ponechá jednu část schránky. Druhou část (vždy tu menší) si dotvoří. Podle tvaru schránky rozeznáváme rozsivky centrické (vypadají jako Petriho miska) a penátní (jsou protáhlé jako penál). Pohlavní rozmnožování se u centrických a penátních rozsivek liší, nicméně výsledkem je opět veliká rozsivka, která se dál dělí nepohlavně.

Z druhohorních schránek rozsivek vznikla hornina křemelina. Tato hornina se například používá v pivovarech k filtraci piva.

Zlativky (Chrysophyceae)

Jedná se o převážně jednobuněčný a někdy koloniální organizmy. Většinou žijí ve sladkých vodách, které mohou při přemnožení zbarvit do žluta či žlutohněda. Toto zbarvení je způsobené β-karotenem a fukoxantinem. Buňky mají často dva bičíky s mastigonemy a stigma s fotoreceptorem obsahujícím retinal. Okolo buněk také bývá celulózní schránka - lorika. U některých druhů se dají pozorovat pulzující vakuoly.

Chaluhy - hnědé řasy (Phaeophyceae)

Tuto skupinu uvádím také pro úplnost skupiny Stramenopila. V drtivé většině se jedná o mnohobuněčné převážně mořské organizmy s nezastupitelnou ekologickou úlohou v potravních sítích.