Vznik Sluneční soustavy

Vesmír již existoval přibližně devět miliard let, než vzniklo naše Slunce a okolo něj obíhající planety. Slunce je hvězda třetí generace, to znamená že mračno, ze kterého sluneční soustava vznikala, bylo notně „znečištěno“ velkým množstvím ostatních prvků periodické soustavy. Tyto prvky zde zůstaly po zánicích starších hvězd. Devět miliard je věru dlouhá doba. 

Sluneční soustava vznikla před 4,567 miliardami let z obrovského molekulárního mračna. Díky gravitaci se jeho část začala smršťovat a vytvořil se tak zvaný protoplanetární disk, uprostřed kterého se zahušťovalo budoucí Slunce. Tento disk byl z 98% tvořen vodíkem a heliem a na ostatní prvky zbyla pouhá dvě procenta. Ve středu mračna se držel především vodík a helium. U Slunce bylo příliš horko pro lehké plyny, takže tam zbyly jen pevné látky (kovy, prach), a z nich se zformovaly kamenné planety. Těkavé látky (metan, čpavek, voda) kondenzovaly dále od vznikajícího Slunce za tzv. čárou mrazu. Je to ta pomyslná hranice v protoplanetárním disku, za kterou už mohla kondenzovat voda a další těkavé látky do podoby ledu. Tato oblast nabídla mnohem více materiálu, ze kterého vyrostla jádra budoucích plynných obrů (Jupiter, Saturn), schopná svou gravitací zachytit i okolní plynný vodík a helium.

Jak se budoucí Slunce smršťovalo, stoupala v jeho nitru teplota. Když teplota dosáhla nad 10 milionů stupňů Celsia, zažehla se první termonukleární reakce a teprve v tomto okamžiku začalo Slunce zářit ve viditelném světle. V této době také vzniká ohromné množství pevných těles zvaných planetesimály s rozměry od desítek do stovek kilometrů. Tyto planetesimály se srážely a postupem času vznikala větší tělesa až do velikosti terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). Dále od slunce a trochu odlišným způsobem vznikaly planety označované jako plynní obři (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun).

Kromě Slunce a planet vzniklo také velké množství menších objektů jako jsou planetky a komety. Nejvíce planetek najdeme mezi dráhou Marsu a Jupitera. Komety se nalézají daleko za dráhou Neptunu a sem tam je některá kometa stržena ke Slunci. Pohybuje se po silně eliptické dráze a když se přiblíží ke Slunci vznikne její nezaměnitelný ohon.

Slunce, potažmo celá sluneční soustava se dnes nachází přibližně v polovině svého života, takže si lidstvo ještě může svůj pobyt na Zemi dlouho užívat (pakliže si to nepokazí).

Shrnutí

Vesmír existoval přibližně devět miliard let před vznikem našeho Slunce a planet. Slunce je třetí generace hvězdy, která vznikla z mračna znečištěného prvky periodické soustavy. Sluneční soustava vznikla před 4,55 miliardami let z obrovského molekulárního mračna. Během vzniku Slunce se také utvořily planety a další objekty jako planetky a komety. Sluneční soustava je nyní asi v polovině svého života.